Byl jednou jeden bůh, a ten bůh neměl tři dcery. Ale měl matku, sestru, a manželku. Vy můžete mít až čtyři manželky, a on by neměl mít žádnou? To by bylo vskutku nerovné rozdělení.
Jeho matka byla bohyně, jeho sestra byla silná, a jeho manželka byla z jiného rodu bohů. Byly to tři vznešené bytosti, v jeichž přímluvu bylo vskutku možno doufat.
Tento apokryfní příběh není započítáván mezi kanonické knihy, protože by jeho přidání porušilo kontrolní součet.
Tato verze, používaná od šestého věku, je založena na Koránu 53:19-22.
(19) Přemýšleli jste o Al-Lát, Al-Uzzá
(20) a Manít, té třetí – jiné?
(21) Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?
(22) To vskutku rozdělení by bylo nerovné!
Ve druhém a třetím věku tato kniha obvykle obsahovala překlad prvních čtyř odstavců „Ainulindalë“ (začínající „Byl Eru, ten Jeden“). Pojetí hudby jako podstaty světa bylo blízké Obabockému myšlení vyjádřenému v Tyrkysové desce.