obabočský naučný spis

cs en

Tyrkysová⁽¹⁾ deska

Je to pravda beze lži, jistá a nejpravdivější⁽²⁾: každý atribut má svůj magický tón; a magické tóny jsou podstatou všech atributů.⁽³⁾

Magické tóny délek jsou příliš mělké⁽⁴⁾ než aby je mohlo vnímat smrtelníkovo ucho, ale magické píšťaly je transponují o 19 oktáv a velkou sextu dolu⁽⁵⁾.

Píšťaly jsou dlouhé 1 gradus (jednoduchý krok) a délka zobce závisí na velikosti průřezu.⁽⁶⁾.

 

Sopránová píšťala (C5, c″) je dlouhá 12 palců (300 mm pro metrický palec), to jest jednu stopu.⁽⁷⁾

Tvrdá neboli ostrá mezosopránová píšťala (A4, a′) je o malou tercii delší, tedy 14⅖ palce (360 mm pro metrický palec).

Měkká neboli plochá mezosopránová píšťala (Ab4, as′) je o velkou tercii tercii delší než sopránová, tedy 15 palců (375 mm pro metrický palec), to jest jeden palmipes.

Subsopránová píšťala (G4, g′) je o kvartu delší než sopránová, tedy 16 palců (400 mm pro metrický palec).

Altová píšťala je o kvintu delší než sopránová, tedy 18 palců (450 mm pro metrický palec), to jest jeden loket.

Tvrdá neboli ostrá submezosopránová píšťala (E4, e′) je o malou sextu tercii delší než sopránová, tedy 19⅕ palce (480 mm pro metrický palec).

Měkká neboli plochá submezosopránová píšťala (Eb4, es′) je o velkou tercii tercii delší než sopránová, tedy 20 palců (500 mm pro metrický palec).

 

Tenorová píšťala (C4, c′) je dlouhá 24 palců (600 mm pro metrický palec).

Tvrdá neboli ostrá barytonová píšťala (A3, a) je o malou tercii delší, tedy 28⅘ palce (720 mm pro metrický palec).

Měkká neboli plochá barytonová píšťala (Ab3, as) je o velkou tercii tercii delší než tenorová, tedy 30 palců (750 mm pro metrický palec).

Subtenorová píšťala (G3, g) je o kvartu delší než tenorová, tedy 32 palců (800 mm pro metrický palec).

Basová píšťala je o kvintu delší než tenorová, tedy 18 palců (900 mm pro metrický palec), to jest jeden yard.

Tvrdá neboli ostrá barytonová píšťala (E3, e) je o malou sextu tercii delší než tenorová, tedy 38⅖ palce (960 mm pro metrický palec).

Měkká neboli plochá barytonová píšťala (Eb3, es) je o velkou tercii tercii delší než tenorová, tedy 40 palců (1000 mm pro metrický palec).

Subbasová píšťala (C3, c) je dlouhá 48 palců (1200 mm pro metrický palec).

 

Zavřené píšťaly a lidské hlasy znějí o oktávu níže než stejnojmenné otevřené píšťaly.

Poznámky překladatele

  1. V oblasti tyrkysových lomů na Sinaji byla uctívána egyptská bohyně Hathor a nazývána též "paní tyrkysu". Semitské texty ji zmiňují jako Baģhlat, což znamená "Paní".
  2. Podobný úvod použil i Hermes Trismegistos ve své Smaragdové desce.
  3. Tato formulace se objevuje v silně pozměněné podobě u některých filosofů: Jev (neboli fenomén) je způsob existence podstaty, podstata (neboli substance) je existencí jevu.
  4. Místo o vysokých a nízkých tónech se zde hovoří o tónech mělkých a hlubokých, protože tyto temíny lépe vystihují jejich vlnovou délku.
  5. Rychlost světla je 299 792 458 m/s (přesně), tyrkysová deska tedy stanoví standardní rychlost zvuku na 343,085240936279296875 m/s (přesně).
  6. Kmitny nejsou umístěny přesně u úst píšťaly a u jejího otevřeného konce, ale poněkud vně. Při válcové píšťale činí otvorová oprava asi 0,3 průměru, korekce pro ústa asi 1,36 průměru, celková oprava je tedy 5/3 průměru; u píšťaly obdélníkového průřezu se celková oprava rovná dvojnásobku hloubky (na šířce nezáleží).
  7. V moderním ladění založeném na komorním A4 o frekvenci 440 Hz má C5 frekvenci 528 Hz. Tomu by odpovídala stopa o délce přibližně 324,9 mm. Pro hexapotamskou stopu o délce 308,7 mm má C5 frekvenci přibližně 555,111 Hz, což je téměř o půltón výše. Pro optaquánskou stopu o délce 298,08 mm má C5 frekvenci ještě vyšší, přibližně 575,5 Hz. Fyzikálnímu ladění s C5 o frekvenci 512 Hz by odpovídala stopa o délce přibližně 335 mm.

Smaragdová deska

Latinský text. (Chrysogonus Polydorus, Norimberk 1541):

  1. Verum, sine mendacio, certum et verissimum: Quod est inferius est sicut quod est superius, et quod est superius est sicut quod est inferius, ad perpetranda miracula rei unius.
  2. Et sicut res omnes fuerunt ab uno, mediatione unius, sic omnes res natae ab hac una re, adaptatione.
  3. Pater eius est Sol. Mater eius est Luna. Portavit illud Ventus in ventre suo. Nutrix eius terra est.
  4. Pater omnis telesmi totius mundi est hic.
  5. Virtus eius integra est si versa fuerit in terram.
  6. Separabis terram ab igne, subtile ab spisso, suaviter, magno cum ingenio.
  7. Ascendit a terra in coelum, iterumque descendit in terram, et recipit vim superiorum et inferiorum.
  8. Sic habebis Gloriam totius mundi. Ideo fugiet a te omnis obscuritas.
  9. Haec est totius fortitudinis fortitudo fortis, quia vincet omnem rem subtilem, omnemque solidam penetrabit.
  10. Sic mundus creatus est.
  11. Hinc erunt adaptationes mirabiles, quarum modus est hic.
  12. Itaque vocatus sum Hermes Trismegistus, habens tres partes philosophiae totius mundi.
  13. Completum est quod dixi de operatione Solis.

Překlad Pierra de Lasenica:

  1. Jest pravdivé, jest jisté, jest skutečné, že to, co jest dole, jest jako to, co jest nahoře a to, co jest nahoře, jest jako to, co jest dole, aby dokonány byly divy jediné věci.
  2. A jako všechny věci byly učiněny z jediného, za prostředkování jediného, tak všechny věci zrodily se z této jediné věci přizpůsobením.
  3. Slunce jest jeho otcem, měsíc jest jeho matkou, vítr nosil jej ve svých útrobách, země jest jeho živitelkou.
  4. On jest otcem universálního telesmatu celého světa.
  5. Jeho síla jest celá, když byla proměněna v zemi.
  6. Oddělíš zemi od ohně, jemné od hrubého, opatrně a nanejvýš moudře.
  7. On vystupuje od země k nebi a zase znova sestupuje z nebe na zemi a přijímá sílu věcí hořeních i doleních.
  8. Takto budeš míti slávu celého vesmíru; veškerá temnota prchne před tebou.
  9. Tu sídlí síla, ze všech sil nejmocnější, která překoná každou jemnou věc a pronikne každou věc pevnou.
  10. Takto stvořen byl vesmír.
  11. Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob jest zde.
  12. Proto jsem byl nazván Hermes Trismegistos, maje tři části filosofie celého vesmíru.
  13. Co jsem pověděl o magisteriu slunce, jest úplné.

cs en

ostatní obabočské naučné spisy