Kovářov – zastavení 1.
(N49°31.074' E14°16.702')

Vážení návštěvníci, zavítali jste do jihočeské obce Kovářov, která Vám poskytuje tři trasy Naučné stezky s dvaceti jedna zastaveními, jež jsou pozvánkou a doporučením, jak poznat zdejší oblast. Kovářovsko nabízí příjemnou členitou krajinu se spoustou pahorků, lesních porostů, velké množství rybníků i malých rybníčků, které významně ovlivňují druhovou pestrost rostlin a živočichů.

Zdejší oblast je výjimečná z hlediska geologického a umožňuje zhlédnout pozoruhodné skalní útvary či balvany rozmanitých tvarů. Neméně zajímavá je i lidová architektura, která ukazuje v jednotlivých osadách historicky cenné stavby. Velký význam má Kovářovsko z hlediska národopisu, patří do oblasti Kozácka (Táborska – Milevska), může se pochlubit též osobnostmi z oblasti sběratelské a dlouholetou divadelní či folklorní tradicí, se kterou se budete setkávat na jednotlivých zastaveních.

Historie vsi sahá do začátku 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy na zdejší tvrzi sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Od roku 1461 patřil Kovářov Janu z Rožmberka, krátce byl i majetkem krále. Z dalších majitelů jsou nejznámější Švamberkové a od konce 16. století patřil k orlickému panství. Nejstarší památkou v Kovářově je gotický kostel Všech svatých, farním byl již v roce 1220. Rozkvět zaznamenala ves v 17. a 18. století a z této doby pochází většina kulturních památek. Mezi nejvýznamnější patří sousoší Kalvárie a socha sv. Jana Nepomuckého z dílny sochaře Brokoffa. Architektonicky zajímavou je budova staré barokní fary z roku 1739 s mansardovou střechou, typickou pro stavby tohoto druhu na orlickém panství.

Kovářov se jako správní jednotka skládá ze sedmnácti osad s patnácti sty obyvateli a rozkládá se na ploše 5050 hektarů.

Radvánov – zastavení 9.
(N49°31.890' E14°15.430')

Historie Radvánova zasahuje až do počátku 15. století. Roku 1404 patřil k panství břevnovského kláštera a o 130 let později prodal Radvánov břevnovský opat Jakub synům Kryštofa ze Švamberka. Tehdy se ves stala součástí orlického panství. Kaplička ve vsi byla postavena roku 1913 a v jejím sousedství stojí žulový kříž s ukřižovaným Kristem již z roku 1900. Okolí Radvánova je bohaté na zajímavé skalní útvary ze žuly typu Čertova břemene, pozoruhodný je například nepravý viklan u samoty Betlém, asi 1 km jihozápadně od vsi.

Sfinga – zastavení 20.
(N49°31.183' E14°14.491')

Žulový balvan je vymodelovaný povětrnostními vlivy do podoby němého strážce egyptských pyramid. Území Kovářovska tvoří amfibolicko-biotitická porfyrická žula typu Čertova břemene, hornina tzv. středočeského plutonu, pocházející z prvohor. Místy se objevují porfyry, aplity, žilné žuly a žilné křemeny, vystupující často ve vyvýšeninách, které pro svou větší odolnost vyztužují. Na řadě míst Kovářovska můžeme pozorovat ojedinělé balvany i celé skupiny velkých žulových balvanů, z nichž některé připomínají kamenná moře. Na mnoha z nich je patrná vodní i větrná modelace. Na povrchu balvanů a bloků vznikají hojně skalní misky s odtokovými žlábky.

Vesec – zastavení 12.
(N49°30.788' E14°15.521')

První zmínky o této obci pochází z roku 1223, v roce 1260 patřil Vesec jako statek Ratiboru z Vesce. Ve vsi stávala tvrz vladyků z Vesce, kteří ji drželi až do druhé poloviny 15. století. Tehdy se Vesec dostal pod správu kovářovského statku, tvrz přestala být obývána, pustla, až úplně zanikla. V roce 1616 se dostává opět k panství orlickému. Kaple ve vsi pochází z roku 1883. Severozápadně od Vesce se nachází osada Slavoňov. V minulosti ji tvořil zámek z druhé poloviny 16. století, který byl zbořen, dále dvůr, pivovar, lihovar a barokní sýpka. Dominantou Slavoňova je vysoký cihlový komín bývalého pivovaru a lihovaru, na kterém již několik desetiletí hnízdí čápi.

Kotýřina – zastavení 6.
(N49°30.415' E14°15.332')

Starobylá ves s tvrzí je připomínána již v roce 1291. Původně patřila osada i s tvrzí zemskému soudci Budilovi a v dalších letech se ve vlastnictví osady vystřídalo několik rodů. V roce 1519 převzal správu Kotýřiny Jan Hodějovský z Hodějova. Zúčastňoval se aktivně veřejného života, scházela se u něj řada básníků a literátů 16. století, kterými se obklopoval a jejichž činnost podporoval. Na místě bývalé tvrzi, kde dnes stojí zemědělská usedlost čp. 1, byla v roce 1938 umístěna na štítové zdi pamětní deska tomuto velkému českému humanistovi. Od roku 1584, kdy byla Kotýřina prodána pánům ze Švamberka, se historie vsi spojila s osudy Kovářova, s nímž byla součástí orlického panství.

Skalní brána – zastavení 19.
(N49°30.524' E14°15.565')

Pozoruhodný přírodní výtvor vznikl pravděpodobně typickým bochníkovitým zvětráváním žulových masivů. V této lokalitě se jedná o nepravou skalní bránu, kdy tři velké balvany byly činností přírodních sil seskupeny tak, že dva tvoří pilíře a třetí balvan spočívá na obou spodních. Celé seskupení připomíná bránu. Průchod mezi balvany je dlouhý téměř čtyři metry, široký až jeden metr. Výška průchodu dosahuje 1,5 až 1,8 metru. Skalní brány vznikaly zejména ve větších skalních celcích, v měkkých horninách činností vodní a především větrné eroze. Část skalní stěny byla erozí rozrušena, postupně odnosem vodou a větrem odstraněna, až se vytvořilo velké okno, připomínající bránu.

GC14YP6 Rock gate (ITK 19) by A. da Mek